Co nám přinesou uprchlíci dobrého? Allstar Refjudží Band nabízí odpověď - Petr Vizina, kultura.iHNed.cz, 4.6.2009
Přijdete do vietnamského obchodu v Praze a nakupující tam prodavači automaticky tyká, ačkoliv se neznají. Anebo naopak navštívíte medovníkového magnáta ve Frýdku Místku, arménského architekta Avetysiana, který se po příchodu do Česka v polovině 90. let proslavil dortem Marlenka. A ten vám dobrou češtinou sdělí, že jako cizinec nezažil při podnikání ústrky ze strany úřadů ani nedůvěru místních. Téma uprchlíků a přistěhovalců je pro Česko relativně nové a proto stále aktuální. Přibližuje je rovněž právě vydané album Spas! české kapely Allstar Refjúdží Band. České místem působiště - skupina vznikla loni jako součást představení Divadla Archa Tanec přes plot, ve kterém účinkují vedle profesionálních umělců uprchlíci a cizinci žijící v České republice. Na desce tedy zní vedle kurdštiny, čínštiny, angličtiny, švýcarské němčiny také čeština s přízvukem.
Zvláštní kapitolu tvoří hudební zpracování básně Jaroslava Seiferta Hora Říp, čítankové básně J.V. Raise Cestička k domovu a Tylova textu české národní hymny Kde domov můj. Z úst cizinců, kteří u nás hledají nový domov, zní tato slova s novým významem. V "Kapele uprchlických hvězd" totiž hrají umělci z Číny, Kurdistánu, Arménie, Slovenska, Švýcarska, Čech a USA. Podobné "multikulti" projekty často vznikají jako obraz ideálního, harmonického světa. Zda tato utopie pohání i hudební sešlost Allstar Refjudží Band je otázka pro hlavního hybatele kapely, amerického divadelníka a muzikanta Michaela Romanyshyna.
"Víc než ideál harmonického světa nás pohánějí konflikty, které zažívají uprchlíci i jejich nové prostředí. Porušení zaběhnutého řádu, které tím vznikne v životě příchozích i zdejších lidí," vysvětluje usměvavý muž z Bostonu při křtu desky v Divadle Archa. V "uprchlické kapele hraje na klarinet, sám sebe pak běhěm rozhovoru definuje jako "nežidovského Žida", čímž myslí nábožensky nepraktikujícího. Titulek si vypůjčil od podobizny Karla Marxe v Židovském muzeu v Berlíně, kde hrál s Allstar Refjudží Bandem před pár dny. Jak Romanyshyn upozorňuje, harmonický svět plný pochopení je ale často tématem písní, které si uprchlíci s sebou do Česka přinášejí s sebou.
"Zdejší společnost je monokulturnější, než tomu bývá v západním světě," všímá si Romanyshyn, "jistě víc než v USA, ale sám jsem doma kdysi zažil něco podobného - vyrůstal jsem ve státu Maine, který byl v té době z 99 procent bělošský, posledních deset let se tam ale přistěhovalo značné množství úprchlíků ze Somálska a Rwandy. Česko je v tom ještě jiné, protože má je kulturně mnohem pokročilejší, než některé kultury v USA. Ta vaše je o mnoho starší. Čili mezi příchozími a jejich novým domovem vzniká o to větší pnutí a pro nás to znamená materiál, s nímž se dá pracovat."
Hudba Allstar Refjudží Bandu je tedy směskou vlivů, které si všechny národnosti přinesly do kapely. Podobné projekty "world music" často končí jako nesmyslné křížení pátého přes deváté, "eintopf", do něhož sypou ingredience kočka se psem z Čapkovy pohádky. "Doufám, že v našem případě je to jinak," směje se Romanyshin. "Že tvoříme nouvelle cuisine, jídlo jaké tu ještě nebylo. Ostře kořeněné, s chutěmi, jaké jsou pro vás nezvyklé. A doufám, že hudba, kterou hrajeme, se zároveň podobá vínu, po kterém vám bude dobře, ale taky změní vaše chuťové preference."
Čtěte článek on-line: http://Kultura.iHNed.cz/c1-37336140-co-nam-prinesou-uprchlici-dobreho-allstar-refjudzi-band-nabizi-odpoved




